OBLASTNÍ PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA VYŠKOV, příspěvková organizace         

18 led

Školní zralost

Blíží se období zápisů do prvních ročníků základních škol. 

V zimních měsících (leden, únor) probíhají každoročně zápisy do 1.ročníků základních škol. Mnozí rodiče se tak zamýšlejí nad tím, za je jejich dítě dostatečně připraveno na zahájení školní docházky. Vynořují se často obavy, zda dovednosti předškoláčka  odpovídají nárokům, které klade základní škola. 

Čeho si všímat, co je důležité?

* tělesný vývoj, zdravotní stav dítěte (častá nemocnost) – rozhodování o těchto skutečnostech náleží do kompetence lékaře (pediatra)

* poznávací neboli kognitivní funkce – sem řadíme například řeč (výslovnost hlásek, artikulační obratnost, další logopedické potíže), sluchové vnímání (například rozlišování podobně znějících slov, vytleskávání slova na slabiky, sluchová paměť-básničky, rytmizace, sluchová analýza a syntéza, tzn. rozkládání a zpětné skládání slov z jednotlivých hlásek), zrakové vnímání (rozlišování zrcadlově obrácených tvarů, citlivost k detailu, vyhledávání objektu na obrázku, co na obrázku chybí), časová a prostorová orientace (například znalost dnů v týdnu, pojmy nahoře, dole,  vpravo, vlevo), předpočetní představy (porovnávání množství prvků více-méně, třídění podle druhu, co do skupiny nepatří, řazení podle velikosti), paměť (schopnost pamatovat si krátkou básničku, písničku, instrukci). Neméně důležitou oblastí je i úroveň grafomotoriky (držení tužky a kresebné schopnosti), jako prediktoru pozdějšího písemného projevu, ale např. i výsledků v geometrii. Celková školní výkonnost souvisí také s intelektovými předpoklady, které jsou u každého jedince individuální. Všímáme si zejména nerovnoměrnosti ve vývoji jednotlivých výše uvedených funkcí. Důležitá je i oblast hrubé motoriky (pohyby a koordinace celého těla).

* pracovně-volní složka – sem patří zejména potřeba dítěte učit se nové věci, poznávat je  a také schopnost se na danou činnost přiměřeně dlouhou dobu soustředit. Soustředění se týká jak činností, které si dítě samo vybralo, tak i činností, která jsou určené dospělou osobou (nezbytný je tedy dostatečný rozvoj volní složky osobnosti). 

* emočně-sociální oblast – jedná se o schopnost přizpůsobit se  kolektivu vrstevníků i autoritě učitele, přiměřeně zvládat emoce, schopnost samostatně trávit čas bez přítomnosti rodičů. Emočně-sociální oblast zahrnuje i schopnost adaptace na nové prostředí a nové úkoly, respektování nastavených pravidel. Mezi sociální vyspělost dítěte řadíme také zvládání základních hygienických potřeb (použití WC, mytí rukou, stolování, atd.)  a osvojení  základní mezilidské komunikace (rozlišení tykání a vykání, schopnost pozdravit, poděkovat)

Výše zmíněné oblasti se rozvíjejí mezi 5 -7 rokem u každého z dětí různým tempem a v jiném časovém horizontu. Není možné sledovat jednotlivé dovednosti a schopnosti dítěte bez ohledu na kontext jeho celkového vývoje.  

Při posuzování školní zralosti se mohou objevit nerovnoměrnosti ve vývoji ve smyslu opoždění některých sledovaných složek, ale současně mohou být u dítěte vzhledem k jeho věku některé či všechny sledované složky také výrazně vyspělé.  

V případě, že si jako rodiče nejste jisti, zda je vaše dítě dostatečně připravené na zahájení školní docházky, je vhodné se obrátit nejdříve na paní učitelku z mateřské školy, která je s dítětem v každodenním kontaktu a zná ho v nejrůznějších situacích a porovnat vaše domněnky s jejím názorem. V případě přetrvávající nejistoty či nejasností doporučuji obrátit se na odborníky v pedagogicko-psychologické poradně. 

Informace k legislativě týkající se odkladu či předčasného zahájení povinné školní docházky, včetně průběhu vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně je možné nalézt v následujícím odkazu: http://www.opppvyskov.cz/index.php/pracoviste/vyskov/80-rodic/219-odklad-povinne-skolni-dochazky-a-predcasny-nastup-plneni-psd

 

PhDr. Martina Švancarová, psycholožka